Sumcařina

Moje první kroky za fousáči

 

 

 Nebudu komentovat a psát jak jsem začal lovit sumíky,jen mohu konstatovat,že po přečtení spousta ´knížek a skouknutí  kazet a DVD,se nic nenaučíte pouze nějakou teorii.Moje první kroky byli užasné 3 roky touhy zdolat nejkrásnějšího dravce naších vod,mě neustále hnalo kupředu o poznatcích a dovednosti ulovit sumce. Dal jsem spoustu peněz do prutů,člunu,sonaru atd, myslím že nemusím pokračovat a když máte vše co je potřeba,příde to nejhorší naučit se hledat místo a zavést nástražnou rybku.A když zvlednetu i toto příde jedno sklamání za druhým, žádný záběr co jsem udělal špatně proč,toto si pořád budete říkat a pomalu to vzdáváte.Mluvil jsem i se skušenými rybáří,kteří jezdí spoustu let na fousáče a určitě to nebyla chyba má.Tak když neberou na živou nástrahu,skusím vábničku,moje první výprava na vábničku no,nemusím komentovat,zvuk pukání mi nešel a nešel,ale suchej sem nebyl. Po příjezdu domů se manželka s dětmi koupala v bazenu,pochlubil jsem se jak mi to šlo s vábničkou,manželka řekla ukaž ja tě to naučím,mohu říct díky ní to umím,něžná ženská ručka dělala ladné něžné pohyby a ono to fungovalo,zjistil jsem že dát do toho sílu nemá cenu,tak začal trenink na vábničku,do zvladnutí nádherneho puknutí.Samozřejmě další výprava byla jen o pukání do vody a zase nic a nic a nic,říkam to není už možné co dělám špatně.Stalo se to že jsem nedokázal odhadnout to správné počasí na fousáče,velká voda a tak dále.Když byla bouřka a strašné dusno začali chodit miminka na rousnice.

Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.